Guerilový marketing

je nekonvenční forma propagace s cílem vzbuzení maximálního zájmu za použití omezeného rozpočtu. Těchto cílů je dosahováno pomocí nástrojů guerillového marketingu. Výhodou guerilla marketingu je jeho jednoduchost, využití práce s psychologií, schopnost na sebe poutat sekundární publicitu. Základem je tedy originální nápad, který je kreativně zpracován s použitím nekonvenčních nástrojů (např. medií, venkovních reklam).

Z HISTORIE Guerillový marketing začal být populární ve Spojených státech na konci 70. let 20. století. Před touto dobou byla reklama spojena především s velkými finančními rozpočty, rozsáhlou medializací a snadno zapamatovatelnými hesly či hudebními melodiemi. V roce 1984 vydal Jay Conrad Levinson, bývalý kreativní ředitel Leo Burnett, knihu Guerilla Marketing, popisující nekonvenční marketingové nástroje používané v případech extrémně nízkých finančních možností.

Od osmdesátých let je guerillový marketing využíván malými společnostmi, stejně jako velkými firmami, jež si uvědomují velký potenciál kreativního marketingu. S guerillovým marketingem přišly firmy, které byly odkázané na nízký reklamní rozpočet, před několika lety. Tyto firmy chtěly inovativními metodami s ohledem na výši rozpočtu vytvořit efektivní způsob, jak oslovit spotřebitele. Vznikly prvotní aktivity, ke kterým patřilo například polepování jablek logem firmy, inzerováním produktů na zadních částech vstupenek nebo vlajkách umístěných na golfových hřištích. Tyto aktivity, byly součástí strategie a spočívaly v tzv. „přepadení“ spotřebitele informací produktu na takových místech, kde je nečeká, což je hlavní myšlenkou guerillového marketingu. Lze tedy říct, že guerillový marketing používají firmy především v situaci, kdy nemají dostatek sil, respektive finančních prostředků na boj s konkurencí v přímém boji (v rámci klasických nástrojů marketingu). Avšak nedostatek sil nemusí být klíčovým aspektem pro firmu, která využívá geurillový marketing. Např. velká česká společnost Vodafone v roce 2007 provedla úspěšnou geurillovou kampaň s falešnými sobími parohy, které umístila na telefonní budky,
následovalo ale upozornění od Rady pro reklamu, proto je poté musela stáhnout. Dostala se nicméně do médií a povědomosti veřejnosti a potvrdila tak, že i velké společnosti dokáží efektivně využít tento typ marketingové komunikace.

PRAVIDLA GUERILLOVÉHO MARKETINGU Dle Levinsona (2009) je dobré pro oblast guerillového marketingu se v praxi držet pravidel, které označuje jako šestnáct velkých tajemství guerilla marketingu a vytváří tak potenciální konkurenční výhodu oproti firmám, které sice praktikují guerillový marketing, ale neřídí se těmito pravidly: Musíte být ve svém marketingovém programu vytrvalí. Uvažujte o svém marketingu programu jako o investici. Dohlédněte na to, aby se váš program dodržoval důsledně a byl konzistentní. Usilujte, aby vaši potenciální zákazníci měli důvěru ve vaši firmu. Abyste dosáhli toho, že vaši pracovníci budou věrně dodržovat marketingový plán, musíte mít trpělivost. Musíte si uvědomit, že v marketingu jde o výběr „zbraní“. Musíte si uvědomit, že zisk přichází v důsledku prodeje.
Vaším cílem musí být vést firmu tak, aby to vyhovovalo zákazníkům. Ve svém marketingu nezapomínejte na prvek překvapení. Nezapomeňte posuzovat efektivitu svých marketingových zbraní na základě exaktních měření. Prokazujte svůj zájem o zákazníky i potenciální klienty pravidelným kontaktem. Naučte se spoléhat na ostatní firmy a naopak. Musíte být zruční v zacházení s výzbrojí guerilla marketingu, což znamená především znalost technologií. Využívejte marketing k tomu, abyste získali souhlas potenciálních klientů s vašimi marketingovými postupy, a pak tento souhlas rozšiřte až k samotnému prodeji. Prodávejte spíš obsah své nabídky než formu, prodávejte steak a k tomu i prskání, protože lidé jsou dostatečně orientovaní, než aby koupili samotné prskání bez steaku. Když připravíte plně vyzrálý marketingový program, snažte se jej rozšiřovat, nespočiňte na vavřínech.

SOUČASNOST V současnosti představuje guerillový marketing agresivní a útočnou marketingovou strategii, jejímž požadavkem je, aby se výsledky dostavily rychle a byly viditelné. Guerillový
marketing bojuje s konkurencí pomocí rychlých výbojných akcí, uskutečněných na nečekaném místě. Svými technikami umožňuje vyvolat rozruch a zvýšenou pozornost. Guerillový marketing bývá často propojován s virálním marketingem, kdy dochází např. k přeposílání snímků z guerrilové akce mezi spotřebiteli. Virální efekt tak tímto způsobem násobí efekt guerillové akce.

Geurillový marketing je vhodný nástroj právě pro zvýšení povědomí a efektivnosti daných reklamních sdělení. Zapojení geurilového marketingu do kampaně určené k prezentaci produktů představuje účinný prostředek pro odlišení se od konkurence a je tedy i způsobem prezentace produktů. Jestliže se firma rozhodne pro kampaň založenou pouze na guerillovém marketingu, pro efektivnost je potřeba upoutat pozornost médií a díky tomu zasáhnout širší spektrum spotřebitelů. Nicméně pro zachování efektivnosti je zde důležité, aby se geurillová kampaň dostala ke spotřebitelům z cílové skupiny, na kterou je produkt zaměřen. Pokud geurillová kampaň neosloví cílovou skupinu, bude výsledný efekt z ní plynoucí pro společnost neuspokojivý.

TAKTIKA GUERILLOVÉHO MARKETINGU
Podle Frey (2008) je nejosvědčenější taktikou guerillového marketingu: Udeřit na neočekávaném místě. Orientovat se na přesně vytipované cíle. Co nejdříve se stáhnout zpět.

MARKETINGOVÁ KAMPAŇ BY MĚLA BÝT: nečekaná drastická humorná krátkodobá levná s dobrou vůlí

VIRÁLNÍ MARKETING
Virální marketing je marketingová technika, která pro šíření komerčního sdělení využívá sociálních sítí. Je to
plánovaná aktivita, která svojí povahou motivuje příjemce k roli šiřitele. Principy virálního marketingu umožňují oslovit velké množství potenciálních spotřebitelů za relativně nízkých mediálních nákladů. To však je vykoupeno nejen vysokými nároky na realizaci s poměrně nejistým výsledkem, ale i nutností komplexní změny nahlížení na proces komunikace. Pouze ve velmi malém procentu případů může virální marketing fungovat jako samostatný nástroj. Nejúčinnější je v kombinaci s dalšími nástroji komunikačního mixu, se kterými se může vhodně doplňovat, dále je rozvíjet a podporovat. Správným výběrem šiřitelů lze virální marketing využít jako komunikační nástroj pro většinu typů společností. Vhodnost jeho využití je determinována spíše počátečním kreativním vstupem, obsahem sdělení a jeho významem pro uživatele než konkrétní značkou. Složky virálního marketingu

PRO VYVOLÁNÍ VIRÁLNÍHO ŠÍŘENÍ JSOU KLÍČOVÉ TŘI ZÁKLADNÍ KOMPONENTY:

OBSAH SDĚLENÍ,
BODY ŠÍŘENÍ A ŠIŘITELÉ.
OBSAH SDĚLENÍ
Obsahem sdělení může být prakticky cokoliv, co je možné nějakým způsobem poslat nebo předat dál. Aby k virálnímu šíření skutečně docházelo, je však nezbytné, aby obsah sdělení splnil hned několik kritérií – např. aby byl snadno přenositelný a měl i potřebnou sílu, zkrátka, sdělení musí vyvolávat buzz – musí být natolik zajímavé, hodnotné, humorné nebo šokující, že si o něm lidé budou chtít povídat a předávat si ho mezi sebou. Virálně se tak mohou šířit odkazy na webové stránky, vtipné e-maily a videa, nahrávky hovorů z call center, powerpointové prezentace, dokumenty, multimediální zprávy, části kódu (widgety), ale dokonce i fyzické předměty, pokud splní určité podmínky potřebné pro jejich přenos.

BODY ŠÍŘENÍ
Další nezbytnou komponentou jsou body šíření – tedy body navštěvované takovými lidmi, kteří by o daný obsah mohli mít zájem. Volba adekvátních bodů šíření i jejich množství značně zvyšují šance vzniku virálního šíření. Jako body primárního šíření mohou sloužit prakticky všechna myslitelná média, nejčastěji jsou však pro šíření využívána média sociální – tzn. online aplikace, platformy či média, která mají za cíl interakci uživatelů, jejich spolupráci a sdílení obsahu. Do této skupiny patří blogy, mikroblogy, komunitní weby, chaty, diskuzní fóra, sdílení obrázků a video obsahu, atd.
ŠIŘITELÉ
Šiřitelé jsou nejdůležitější složkou virálního šíření – jsou hlavními hybateli. Pouze v případě, že sdělení přijmou za své a začnou jej aktivně šířit, sdílet a diskutovat o něm uvnitř sociální sítě, dojde k virálnímu šíření. Důvody, proč si sdělení lidé mezi sebou navzájem šíří a věnují mu svůj čas
a pozornost, se mohou různit. Mezi ty nejčastější patří emocionální nebo věcný přínos, potvrzení sociálního statusu, nebo i jen pouhá potřeba komunikovat a udržovat si tak sociální vazby. Odměna nebo přínos pro uživatele může být tedy v zásadě trojího typu: emocionální (zábava), sociální (prestiž), věcná (opravdová hodnota).

Vytvořit váš web na WordPress.com
Začínáme